Jdi na obsah Jdi na menu
 


Golfový povrch

11. 2. 2014

Původně jsem udělal překlad celého článku. Jeho rozsah byl ale značně velký. Především díky grafům a obrázků. Proto jsem text následně zkrátil a upravil pro vydání ve VL. Článek doposud nevyšel ,tak zde dávám k nahlédnutí zkrácenou i celou verzi.  V článku Jurij Avdějev uvádí výsledky práce provedené skupinou nadšenců v laboratořích Charkovské státní  aerokosmické university.

Ještě dodám, že od doby kdy jsem dělal překlad jsem měl možnost se s LDA profily seznámit. Informace jsou na netu a vyšly v časopisu Volný let.

Zde výňatek článku formátu pdf upravená pro vydání ve VL.

Zde celý překlad původního článku ve formátu pdf.

Jsou zde i zajímavá pasáž o velikosti, umístnění a použití turbulátoru.

Ukazuje se, že většina turbulátorů, které vidíme na letištích, prostě nepracují a jsou přilepeny, více méně, jak je dáno tradicí nebo pro uspokojení duše. Efektivním (pro daný profil) se ukázal turbulátor, umístněný  7% od náběžné hrany křídla., který má pravoúhlý průřez, tloušťky 0,6 mm. Přičemž tloušťka a umístnění na povrchu je velmi kritické. Při tloušťce 0,5 většinou „mizí“. Při 0,7 začíná narůstat odpor. (To je očividně svázané z tloušťkou mezní vrstvy). Ale to je jen můj dohad. Posun od hrany více jak o 1% (to je 1,5mm v kořenové části křídla), také vede k plné ztrátě efektivity. Tato rčení je ale také nekorektní. Turbulátor jednou „JE“, jednou „NENÍ“. Toto všechno ovšem neznamená, že turbulátor není nutný. Na druhé straně: výsledkem dlouholetého tvůrčího přístupu je zvětšení kritického úhlu náběhu zkoumaného křídla na 7% což s sebou přineslo zvětšení Cy(max) téměř na stejnou hodnotu.